Vážení přátelé,

        dovolte nám, abychom Vás seznámili s posláním internetových stránek pod názvem CROATIA 2000. Chceme Vám v nich přiblížit chorvatské pobřeží, jeho nejznámější a nejoblíbenější místa a i taková, která sice známá nejsou, ale stojí zato je navštívit nebo v nich dokonce strávit příjemnou dovolenou. Jaderské moře není pro mnohé naše občany neznámé. V období po skončení druhé světové války se stalo cílem cest mnohých českých a slovenských rodin. Naši turisté tvořili a i dnes stále tvoří značnou část celkového počtu zahraničních turistů směřujících k tomuto krásnému a stále ještě čistému moři. V posledním desetiletí se mnohé změnilo. Válečné operace způsobily značné škody. Značná část pobřeží, zejména Dalmácie, trpěla prakticky nulovou návštěvností vzhledem k bojům, které byly vedeny mezi Karlovacem a Kninem, kudy vede jedna z nejdůležitějších silnic spojující Záhřeb se Splitem a Zadarem. V roce 1999 pociťovala Dalmácie v počátečním období letní sezóny opět nižší zájem, který byl způsoben přehnanými zprávami souvisejícími s kosovským konfliktem. Proto bychom Vám chtěli v průběhu roku 2000 poskytovat zcela objektivní a čerstvé informace, které budeme čerpat nejen z našeho vlastního poznání, ale i ze spolupráce s některými chorvatskými cestovními kancelářemi. Na adrese CROATIA 2000 najdete mimo informací všeobecného charakteru i takové, které budete nezbytně potřebovat nejenom při vlastním pobytu, ale i při jeho plánování. Představíme Vám totiž přímé nabídky pobytů chorvatských cestovních kanceláří. Chtěli bychom Vás rovněž informovat o trasách k jednotlivým částem chorvatského pobřeží a místech, v nichž hrozí v důsledku přetížení nebezpečí dopravních nehod. Přáli bychom si, pokud si za místo dovolené chorvatské přímoří vyberete, aby jste dobře dojeli, strávili příjemnou dovolenou a aby jste se i šťastně vrátili.

         V Chorvatsku žije na rozloze 56 538 km² necelých 5 milionů obyvatel. Pozornost všech návštěvníků je pochopitelně upřena na jeho pobřeží, jehož linie se podél severovýchodního Jadranu táhne v délce asi 5 790 km a jehož součástí je téměř 1 200 ostrovů, ostrůvků a útesů. Pobřeží je velmi členité, převládají oblázkové a skalnaté pláže. Největším ostrovem je ostrov Krk ležící v Kvarnerském zálivu, největším poloostrovem je Istrijský poloostrov na severozápadě země.
         Pro Istrijský poloostrov  je typická plošší krajina, střídající se s mírnou pahorkatinou, pouze v severovýchodní části se tyčí mohutný horský hřeben Ćićarija, jehož součástí je masiv Učka dosahujícím vrcholem Vojak výšky 1 401 m. Podél dalmatského pobřeží se táhnou mohutné masivy pohoří Velika Kapela a Velebit, které jeho větší část chrání před studenými vnitrozemskými větry.
        Většina ostrovů má hornatý charakter, v údolích, která bývají sevřena vysokými hřebeny, se často skrývají úrodná pole, na kterých místní obyvatelé pěstují zeleninu, vinnou révu, olivy apod. Oblasti chráněné před studenými větry bývají zalesněné či porostlé makijí, naopak nechráněná místa bývají zcela holá a pustá.
        Pro obyvatele Chorvatska má obrovský význam Jaderské moře, které je zdrojem obživy velké části obyvatelstva žijícího na ostrovech či na pobřeží. V historii země moře také hrálo významnou úlohu jako ideální prostředí pro rozvíjení obchodu s okolními národy, nicméně často bylo i zdrojem bídy a neštěstí - to když se po něm připlavili návštěvníci, kteří si podmaňovali původní obyvatele. I dnes má Jaderské moře pro Chorvaty velký význam, neboť je hlavním zdrojem prostředků plynoucích  z turistiky. Jeho voda obsahuje velké procento soli, což je příčinou jeho vysoké průzračnosti a léčebných účinků; chorvatské pobřeží je proto s oblibou vyhledáváno návštěvníky z celé Evropy.
        Pobyt u moře je možné si zpestřit provozováním celé řady sportů, zvláště vodních, pro které zde existují ideální podmínky; členité pobřeží láká k výletům na lodi, kterou je možné půjčit v každém větším turistickém centru, rozmanité větry vanoucí podél pobřeží pak skýtají výborné podmínky pro windsurfing. Rovněž milovníci historických památek si přijdou na své, vždyť pobřeží Chorvatska bylo v minulosti obydleno rozmanitými kulturami, po kterých zde zbylo mnoho architektonických skvostů v podobě hradů, zámků, kostelů, obytných budov apod. Jejich autory byli věšinou umělci a stavitelé, pocházející přímo z oblasti chorvatského pobřeží, často byli rovněž zváni stavitelé z Apeninského poloostrova. Ti všichni zde pak vytvářeli svá umělecká díla, ať již ve službách Římanů nebo Benátčanů, či přímo jako občané chorvatského království a Dubrovnické republiky.
       Milovníci přírody mohou v Chorvatsku navštívit 7 národních parků: souostroví Brijuny u západního pobřeží Istrijského poloostrova, vnitrozemský bohatě zalesněný Risnjak nedaleko Rijeky, oblíbená Plitvická Jezera ležící v blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou, národní park Paklenica v horském pásmu Velebit, jezerní park Krka s mnoha vodopády, romantické a opuštěné souostroví Kornati nedaleko Biogradu a bohatě zalesněný, liduprázdný Mljet na stejnojmenném ostrově. Kromě národních parků se v Chorvatsku nachází řada chráněných území zřízených zpravidla pro ochranu lokalit se vzácnými rostlinnými druhy, např. Motovunský les ve vnitrozemí Istrijského poloostrova, nebo pro ochranu zajímavých a ojedinělých skalních útvarů, jako např. rezervace Kukovi v pásmu Velebitu. Řada dalších krásných a romantických míst není státem chráněna, přesto však určitě stojí za návštěvu; za všechny je možné zmínit Limský záliv na západním pobřeží Istrijského poloostrova, Punatskou zátoku s ostrůvkem Košljun na ostrově Krk, vysoko ležící průsmyk Vratnik nedaleko města Senj, romantický kaňon řeky Zrmanja, spletitou deltu řeky Neretvy apod.

           Historie většiny států, které se nacházejí u Středozemního moře, je zpravidla úzce spjata s mohutným stěhováním, pohybem a rozpínáním jednotlivých národů, které spolu soupeřily  v obchodě i ve válkách,  a jejichž říše se někdy rozkládaly na celém pobřeží Středozemního moře.
            Pro historii Chorvatska jsou z tohoto pohledu důležité ilyrské kmeny, které bývají považovány za první známé původní obyvatele chorvatského území. Ilyry následovali Řekové, kteří si postupně vybudovali rozsáhlou síť obchodních stanic po celém jadranském pobřeží. Řecké osady později převzali do své správy Římané, jejichž impérium nakonec neodolalo náporu germánských, avarských a slovanských kmenů, z nichž se právě slovanští Chorvaté stali trvalými obyvateli východojadranského pobřeží.
           Území dnešního Chorvatska bylo osídleno již ve starší době kamenné, tedy přibližně před 800 000 lety. Mezi lety 6000 až 2000 př.n.l. začaly do jižní Evropy pronikat neolitické kultury z Přední Asie, o čemž svědčí nálezy keramiky a nástrojů na Istrijském poloostrově. V letech
1 200 až 800 př.n.l. se začaly na území dnešního Chorvatska usazovat ilyrské kmeny na Istrijském poloostrově a v severní části jaderského pobřeží Istrové a Liburnové, a v Dalmácii Dalmaté. Zprvu se usazovali na méně přístupných místech a teprve později na pobřeží, kde byly výhodnější podmínky pro rozvoj odchodování, ale také pro pirátství, kterým byly všechny ilyrijské kmeny více či méně proslulé.
            Svá sídliště Ilyrové stavěli způsobem, který se nazývá gradinská kultura - na vyvýšenině postavili posvátné stavby a okolo nich
v soustředěných kruzích obytné budovy, přičemž celé sídliště bylo obehnáno obranným valem. Až na malé vyjímky ilyrské kmeny nikdy nevytvořily žádný státní útvar a zvláště na jihu Dalmácie docházelo k vzájemným potyčkám, které byly důsledkem nevhodných životních podmínek (málo zemědělské půdy, studené pevninské větry ovlivňující úrodu a pod.).
            Ilyrové znali výrobu a zpracování bronzu a jejich územím procházela tzv. jantarová stezka, obchodní stezka, která jim umožňovala obchodní výměnu s národy žijícími ve střední Evropě. Navázali také živé obchodní styky s Řeky, kteří naopak začali na jejich území zakládat své kolonie - jedna z prvních byla na ostrově Vis.
            Poté, co Římané ovládli celý Apeninský poloostrov, začali svou říši rozšiřovat i na Istrijský poloostrov a do Dalmácie. Zde jim jako vhodná záminka přišla žádost Řeků o pomoc proti ilyrským pirátům, a tak již ve 3. stol. př.n.l. došlo k nerovnému střetnutí, kterému Dalmaté, vzhledem k svému kulturnímu vývoji, museli podlehnout. Stejně se vedlo Istrům - ti se pod náporem Římanů stáhli do svého hlavního města Nesactium, které po delším obléhání padlo, a v 2. stol. př.n.l. se i Istrijský poloostrov stal součástí Římské říše.
            Za panování Římanů došlo k velkému rozkvětu Istrie i celého východního pobřeží Jadranu. Římané převzali většinu řeckých osad, které opevnili a povýšili na municipia. Bylo vystavěno mnoho nových měst podle římského vzoru a rozšířena síť silnic. Tak došlo k úzkému propojení Apeninského poloostrova s Istrií a Dalmácií - z římského města Aquileia, které Římané vystavěli jako jedno ze svých měst u terstského zálivu ještě před ovládnutím Istrie, vedla silnice Via Postumia do Omony (Lubla'n), Pnonie a Tergestu (Terst), další silnice pak pokračovaly do Dalmácie. Výstavba silnic vedla ke snažší vojenské kontrole jednotlivých oblastí a hlavně k nebývalému rozvoji obchodu, kterému rovněž prospělo zavedení jednotného systému římských měr a vah. Roku 395 se po rozpadu římské říše Istrie a na čas i Dalmácie staly součástí západořímské říše, avšak poté, co Ostrogóti roku 410 vyvrátili Řím a založili na Apeninském poloostrově svou říši, připadla Dalmácie říši východořímské. Ostrogóty roku 452 následovali Hunové, kteří při svém tažení na Řím zcela vyplundrovali vnitrozemí Istrijského poloostrova.
Po smrti krále Odoakera se ostrogótská říše rozpadla a roku 555 se Istrie stala součástí Byzanské říše. Ta postupně rozšířila svůj vliv na celou oblast Středozemního moře a pro Istrii a Dalmácii nastalo krátké období hospodářského rozmachu.
            Na počátku 6. stol. se daly do pohybu slovanské kmeny sídlící ve východních Karpatech a o sto let později se na jadranském pobřeží a ve vnitrozemí Istrie začali usazovat Chorvaté. Kolonizace dalmatského pobřeží proběhla až v 8. stol., neboť překážkou jejich postupu bylo Dinárské pohoří. Postup slovanů probíhal zcela neplánovitě a nekoordinovaně, jednotlivé rody se sice spojovaly do občin a o něco větších žup, jejichž centrem bylo opevněné město (grad), avšak málokdy se spojovaly do větších celků. Důsledkem toho byla jejich dlouhotrvající neschopnost ovládnout větší města, která zůstávala pod přímým vlivem Byzance, a která tak tvořila nazávislé enklávy na všeobecně poslovanštěném území.
            Přibližně v polovině 9. stol. navštívili Dalmácii a Istriji slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří si pro tuto příležitost připravili písmo hlaholici vhodné pro zápis staroslověnštiny. Do ní přeložili  evangelium a další církevní texty, čímž se v církevních otázkách prohloubil vliv Byzance. Římskému papeži se za podpory Franků , kteří měli vlastní zájmy v oblasti Jaderského moře, nakonec podařilo vyvinout na Chorvaty takový nátlak, že došlo k jejich příklonu k římskokatolické církvi, a když koncem 9.stol. vznikl samostatný chorvatský stát, byl papežem za odměnu ihned uznán a podporován. Příklon Chorvatů a Slovinců ke katolicismu měl v budoucnu velký vliv na jejich vzájemné vztahy s dalšími slovanskými národy, které se přiklonily k pravoslaví.
            Chorvatský stát, který se zpočátku rozkládal hlavně na území Dalmácie, zažil své nejlepší časy za panování Tomislava, který se roku 925 prohlásil králem. Chorvaté v té době kontrolovali většinu Dalmatského pobřeží s vyjímkou Dubrovníku, Splitu, Zadaru a Trogiru, které zůstaly pod byzantským vlivem, a postupně ovládali i oblast Kvarnerského zálivu Franků a později Bavorů. Po Tomislavově smrti v zemi vypukly dynastické rozbroje a zkázu dokončili roku 1000 Benátčané, kteří pod vedením knížete Orseola ovládli větší část pobřeží, čímž získali námořní nadlvádu na Jadranu. Jako další nepřítel se objevili Uhři, kteří obsadili další část chorvatského území. Toho využilo něsto Zadar, které Uhry opakovaně žádalo o ochranu proti Benátkám. Chorvatský král Krešimir nechal na místo ztraceného Zadaru postavit město Šibenik, nicméně tlaku Benátek i Uhrů nemohl dlouho on ani jeho nástupci odolávat. Roku 1097 zahynul poslední chorvatský král Petar Svačič v bitvě proti Uhrům a chorvatská šlechta odsouhlasila vytvoření uhersko-chorvatské monarchie v čele s uherským králem Kolomanem, v které však Chorvaté pochopitelně zastávali podřadnou roli a stali se v podstatě uherskou kolonií.
            Začátkem 13. stol. začal vliv Uhrů upadat a ke slovu se opět dostaly Benátky. Roku 1202 Benátky spolu s armádou 4.křížové výpravy dobyly a vydrancovaly město Zadar a spolu s ním ovládly celé Dalmatské pobřeží. Križáci, kteří byli na cestě do Svaté země, o dva roky později ještě dobyli Konstantinopol, zrušili Byzantskou říši a na jejím místě založili nikajské císařství, které však trvalo necelých 60 let. Oslabeným Uhrám nezbývalo nic jiného, než roku 1409 prodat Benátčanům svůj nárok na Dalmácii za 100 000 důkátů.
            Počátkem 15. stol se Benátské republice rovněž podařilo získat kontrolu nad pobřežím Istrijského poloostrova a nad některými bohatšími městy ve vnitrozemí, zbytek poloostrova  až do konce 18. stol. ovládali Habsburkové. Ti měli své zájmy rovněž v Dalmácii a spolu s Osmanskou říší a nezávislým Dubrovníkem byli neustále přítomným nepřítelem republiky. Koncem 15. stol si Turci podrobili část Chorvatska, když předtím oládli Srbsko a bosenské království, v polovině 16. stol. již stáli  před branami Splitu, a tak se stali pány velké části Dalmácie. V této době začíná postupný úpadek Benátské republiky, která nebyla schopna v obchodu konkurovat novým námořním velmocím, jako byly Španělsko a Portugalsko. Důsledkem byla ztráta pobřežního území před Velebitem, které získalo Rakousko - Uhersko, zatímco oblast Neretvy a zázemí Splitu ovládli Turci.
            Definitivní konec Benátské republiky nastal roku 1797, kdy Napoleon Bonaparte obsadil Benátky a Dalmácie a Istrie připadly Rakousku - Uhersku. Roku 1805, po vítězství v bitvě u Slavkova, Napoleon z Dalmácie, Istrie a Dubrovníku vytvořil Ilyrskou provincii, která však po porážce Napoleona na základě rozhodnutí vídeňského kongresu roku 1815 opět připadla Rakousku - Uhersku.
            Po rozpadu Rakouska - Uherska se Dalmácie stala součástí nástupnického království Srbů, Chorvatů a Slovinců (království SHS), v němž od počátku hlavní úlohu hráli Srbové, zatímco Istrie byla obsazena Itálií. Za druhé světové války se nestabilní království SHS rozpadlo, nicméně
v roce 1945 se Dalmácie  i Istrie staly součástí svazové republiky Chorvatsko a tím i Jugoslávské republiky. Hlavou státu se stal Chorvat Josip Broz Tito, který za druhé světové války organizoval partyzánské hnutí a sám se protifašistických bojů účastnil. Jeho osobnost byla hlavní silou, která alespoň na čas dokázala udržet pohromadě stát skládající se z národů odlišných po kulturní i náboženské stránce.
            Již rok po Titově smrti se začaly ukazovat slabiny nepřirozeného spojení odlišných národů, vypukly nepokoje muslimských Albánců
a došlo k procesům s muslimskými "fundamentalisty". V té době byl zatčen a uvězněn dnešní chorvatský prezident Franjo Tudjman, který vystupoval proti diskriminaci Chorvatů a zpochybňoval oficiálně uváděný počet obětí fašistického ustašovského režimu za druhé světové války. Slovinsko a Chorvatsko, nejrozvinutější státy bývalé Jugoslávie, se nehodlaly smířit s tím, že by se měly stát hlavním zdrojem financí
bez odpovídajícího postavení vůči ostatním svazovým republikám a 25. června 1991 vyhlásily samostatnost. O 14 dní později se na souostroví Brijuny u Istrijského poloostrova ještě konala neúspěšná schůzka všech šesti prezidentů svazových republik se zástupci Evropského společenství, po níž přišel nástup jugoslávské armády, která ve Slovinsku a Chorvatsku vyvolala občanskou válku. Řada Chorvatů z jugoslávské armády přeběhla na opačnou stranu fronty, a přes vyhlášení zbrojního embarga se všem stranám konfliktu podařilo vybudovat bojeschopnou armádu.
            Hlavními zdroji nepokojů a předmětem hrůzných čistek byly menšinové enklávy na území jednotlivých republik, např. tzv. Srbská Krajina, která se rozkládá od Zadaru až k hranicím Bosny a zabírá velkou část chorvatského území, kde se již za Rakušanů usazovaly velké skupiny Srbů kvůli posílení hranice proti  Turkům. Krajinští Srbové odmítli připojení k Chorvatsku i autonomii v jeho rámci a roku 1991 vyhlásili Republiku Srbská Krajina s hlavním městem Knin. Následovaly etnické čistky a vyhánění Chorvatů, ze Srbska přicházely oddíly dobrovolníků, tzv. četníků, kteří prosluli obvzláště krutým zacházením s místními Chorvaty. Srbsko Krajinu podporovalo, avšak po vyhlášení totálního embarga proti zbytkové Jugoslávii jejich pomoc zeslábla a většina Srbů z Krajiny uprchla. Na počátku roku 1992 byla samostatnost Chorvatska mezinárodně uznána a roku 1995 se konala v americkém Daytonu schůzka, na které se znesvářené strany dohodly na dalších vztazích.

            Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 ⁰C a teplota vody se pohybuje okolo 25 ⁰C, dalo by se tedy říci, že je to nejvhodnější doba pro koupání a pěstování vodních sportů. V září a říjnu, kdy zemi opouští většina návštěvníků, je počasí většinou ještě dosti stálé a moře teplé. Vzhledem k  tomu, že většina ubytovacích zařízení má otevřeno až do konce září, a denní teploty již nevystupují do takové výše jako v letních měsících, je to ideální doba pro cestování a poznávání celé země.
            V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění a ovlivňují život místních obyvatel i návštěvníků. Mezi méně příjemné větry se řadí nevypočitatelná bóra, chladný vítr vanoucí od pevniny, který zpravidla vypukne znenadání, ale po několika hodinách bez varování také zpravidla skončí. Nejčastěji a nejbouřlivěji se bóra projevuje v Kvarnerském zálivu, ve Velebitském kanálu a na jihodalmatských ostrovech, kde může být zvláště ve vyšších polohách nebezpečná chodcům i menším vozidlům. Nepříjemným větrem je rovněž jugo neboli scirocco, horký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností a většinou trvá několik dní. Naopak příjemným větrem je mistrál vanoucí ze severozápadu, který většinou přináší krásné počasí. Vítaný bývá i nevera, silný západní vítr provázený letními bouřkami, který však často přináší tolik očekávané ochlazení. 

          Bez cla je možno ze země dovézt či vyvézt 200 ks cigaret, 50 doutníků nebo 250 g tabáku, 1 l lihovin, 1 l vína, 3 l  piva, 3 kg kávy, 50 ml parfému a 0,25 l toaletní vody. Fotoaparáty, videokamery, sportovní nářadí, mobilní telefony a drahé předměty je nutno ústně deklarovat. Není dovoleno dovážet ani malé množství pohonných hmot v rezervním kanystru, nicméně přístup chorvatských celníků je poměrně schovívavý. Návštěvníkům chorvatska se rovněž doporučuje informovat se na platné celní  předpisy pro dovoz zboží do České republiky, které nemusí být totožné s celními zákony Chorvatska.

            Návštěvník je povinen přihlásit se v místě pobytu do 24 hod., v případě ubytování v hotelu, kempu či v soukromí přechází ohlašovací povinnost na ubytovatele. Součástí přihlášení je vždy zaplacení tzv. pobytového poplatku. Porušení povinnosti policejního přihlášení je obvykle trestáno odebráním cestovního dokladu, předvoláním k soudu a peněžitou pokutou, nepříjemnostem se nevyhne ani hostitel.

       Telefonní předvolba z České republiky do Chorvatska je  00385, po ní následuje místní předvolba, která se vytáčí bez první nuly a nakonec číslo stanice. Česká republika má v Chorvatsku předvolbu 00420, je výhodné telefonovat po 22.00hod., kdy je levnější tarif. Telefonní známky či karty je možné  zakoupit na poštách, v hotelech, trafikách a pod. Pošty jsou označeny zkratkou HTP, většinou mají otevřeno i celý den v sobotu a v neděli dopoledne, a jejich součástí bývá směnárna. Informace o telefonních číslech na čísle: místní předvolba + 988.

      Chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa a její dovoz a vývoz  ze země je omezen na částku 2000 kun v bankovkách s maximální hodnotou 500 kun. Dovoz a vývoz cizích měn  není omezen, za jakousi "druhou měnu " je považována německá marka, přičemž  kurz byl počátkem roku 1999 asi 3,6 kuny za 1 marku. Při směně v hotovosti si směnárny započítávají provizi, při směně cestovních šeků, kterou je možné uskutečnit ve větších směnárnách a v bankách, se platí poplatek ve výši 2%. Šeky je rovněž možné platit v hotelech, restauracích a ve větších obchodech, kde se také přijímají všechny běžné kreditní karty.

            Lékařská první pomoc (v rozsahu nutném k odvrácení ohrožení života nebo poškození zdraví) je zdarma, což vyplývá z úmluvy o sociálním pojištění, publikované ve Sbírce zákonů vyhláškou č. 3/1958 Sb., a ze správní dohody tuto úmluvu provádějící (čl. 5 a 6). Upozorňuje se, že je nutné, v případech požadavku na lékařské ošetření, si předem zjistit, zda se nejedná o soukromého lékaře, který nemá uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Ve státním lékařském pracovišti a u soukromého lékaře, který má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, je ošetření bezplatné; u soukromého lékaře, jenž nemá uzavřenou smlouvu, je ošetření za úplatu. Doporučuje se, zejména v případě individuální turistiky, uzavřít před odjezdem do CHR připojištění pro případ onemocnění, zranění a jiné mimořádné události.

           Všeobecně by se dalo říci, že v chorvatské kuchyni převládá zelenina, ryby a víno. Důvodem jsou přírodní podmínky v zemi, tzn. nedostatek kvalitní zemědělské půdy a pastvin a naopak bohatá loviště mořských ryb a různých jiných živočichů. Pokud se týká méně četného výskytu masa, tvoří výraznou výjimku skopové, které bývá součástí tradičních jídel, např. skopová pečeně potíraná slaninou a polévaná pivem. Každý návštěvník by měl ve vlastním zájmu okusit co největší množství místních specialit, jejichž vůně a chuť je podstatným doplňkem celkové místní atmosféry, např. pršut, což je sušená vepřová šunka podávaná často jako předkrm s jedním z mnoha druhů sýrů. Jako hlavní jídlo se většinou podávají ryby, které se připravují na stovky způsobů, za ochutnání rovněž stojí humr či olihně.
            Součástí chorvatské kuchyně, kterou není možné opominout,  mnoho druhů místních vín, která jsou neoddělitetelně spjata s oblastí, ve které se vyrábí. Z istrijských vín stojí za ochutnání porečki teran, porečky merlot, malvazija a pinot. Z dalmatských vín, která zpravidla obsahují větší procento alkoholu a proto se většinou ředí vodou, jsou nejznámější grk z Korčuly, dingač z Pelješace a plavac z Brače. Výrazné je rovněž dezertní víno prošek, které se připravuje ze sušených hroznů a obsahuje vysoké procento cukru. Za ochutnání rovněž stojí bylinný likér travarica či pálenka z hroznů lozovača.
            Při návštěvě restaurace, kavárny, baru apod. je nutno počítat s tím že spropitné, které by mělo činit asi 10 %, není započítáno v ceně. Výše spropitného by rovněž měla souviset s kvalitou obsluhy, která  však v naprosté většině připadů bývá bezchybná. 

            Samozřejmou součástí rekreačního pobytu u moře většinou bývá sport, který může mít na chorvatském pobřeží různou podobu. Vedle běžných "suchozemských" sportů jako je turistika, tenis, golf, či minigolf je možné absolvovat např.  kurz jízdy na koni, avšak tím nejzajímavějším , co může chorvatské pobřeží nabídnout, jsou pochopitelně ideální podmínky pro pěstování vodních sportů. Ve větších letoviscích je možné absolvovat kurzy potápění a vypůjčit si potápěčskou výstroj. Méně nároční vystačí se šnorchlem, avšak i pro ně bude objevování podmořských krás zážitkem jen je  třeba vybrat si  pro potápění vhodné místo,  ležící stranou od více navštěvovaných pláží. V každém přístavu je možné si pronajmout loď téměř jakéhokoliv druhu či velikosti a pokud nemá zájemce o plavbu po moři příslušné zkoušky, může si najmout loď i s kapitánem. Méně nároční se mohou zúčastnit některého z lodních výletů organizovaných cestovními kancelářemi, které bývají často spojeny s ochutnávkou vyhlášených druhů vín. Milovníci surfování budou určitě také spokojeni, neboť rozmanité větry a členité pobřeží poskytují pro tento sport výborné podmínky, začátečníci si mohou potřebné náčiní vypůjčit v mnoha hotelech či kempech. 

             Návštěvník Chorvatska na první pohled pozná, že se zdejší příroda značně liší od té, kterou může znát např. ze střední Evropy. Zvláště na pobřeží je pro ni typická určitá vyprahlost a druhová omezenost, avšak  při jejím hlubším poznávání zjistíme, že i zde se vyskytují živočišné a rostlinné druhy, které známe ze svého domova a navíc ještě mnoho dalších, které Chorvatsku dávají nádech určité exotičnosti.
            V lesích a horách, které často sahají až k pobřeží, se můžeme, stejně jako u nás, setkat s veverkami, zajíci, liškami a jeleny, na opuštěnějších místech Chorvatska a v některých národních parcích se pak vyskytují i vydry, kamzíci, vlci, rysi, šakali, divoké kočky a medvědi. Ostrov Cres je například jedním z posledních míst v Evropě, kde žije sup bělohlavý, na poloostrov Pelješac a ostrov Mljet byly v minulosti za účelem vyhubení jedovatých hadů dovezeny promyky, malé šelmy z čeledi cibetkovitých, jedná se tedy o druhy, s kterými se ve střední Evropě běžně nesetkáme. Na ostrovech se všeobecně vyskytuje málo endemických druhů (tj. druhů, které se vyvinuly jen v určité lokalitě), za zmínku stojí jen několik odchylek v barvě a velikosti u některých ještěrek a brouků. V jaderském moři žije přes 400 druhů ryb a mnoho druhů hlavonožců a dalších vodních živočichů, při jízdě lodí či trajektem můžeme někdy spatřit hejno dovádějících delfínů. Z ohrožených ptačích druhů se zde vyskytuje orel skalní, sokol stěhovavý, sup bělohlavý,  orel jestřábí, orlík krátkoprstý, výr velký,  puštík bělavý apod.
            Na návštěvníky Chorvatska obvykle zapůsobí rozsáhlé olivové háje, lány levandule, vavříny, cypřiše, agáve, palmy , cesmínové duby, myrta, nekonečné vinohrady apod., které se zde vyskytují v hojném počtu a které dotvářejí výrazně středozemský kolorit. V Chorvatsku roste přes 4000  druhů rostlin, z toho téměr 1000 endemických druhů, tedy druhů které se nevyskytují nikde jinde na světě!
            Nejvzácnější živočišné a rostlinné druhy jsou koncentrovány v sedmi národních parcích: v těsné blízkosti Istrijského poloostrova se nachází ostrovní národní park Brijuny, jehož částí je i zoologická zahrada s exotickými zvířaty , na řece Krka byl vyhlášen stejnojmenný národní park s krásnými jezery a vodopády a nedaleko Rijeky se rozkládá horský park Risnjak, který svůj název získal podle hojného výskytu rysa. V blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou můžeme navštívit jeden z nejpopulárnějších národních parků Plitvická jezera, romantický kraj protkaný desítkami jezer a vodopádů, v pohoří Velebit se nachází malý, ale působivý národní park Paklenica, plný vysokých horských štítů a hustých bukových lesů. Mezi světové unikáty patří ostrovní národní park Kornati, zahrnující 101 pustých, ale nesmírně krásných ostrovů, ostrůvků a útesů a za návštěvu zcela určitě stojí národní park Mljet, vyhlášený v západní části stejnojmenného ostrova, území s nedotčenou přírodou a s romantickým klášterem na malém ostrůvku. 

           Snad každý, kdo cestuje do cizí země, je alespoň trochu zvědavý na její obyvatele, jejich zvyky a na jejich běžný život, který přeci jen o té či oné zemi vypovídá nejvíce. Prázdniny či dovolená u moře většinou bývají poměrně krátké a je v zájmu každého udělat si předem alespoň přibližnou představu o tom, s jakými lidmi se zde může setkat a jaké události by si neměl nechat ujít.
            Všeobecně lze určitě říci, že se návštěvník Chorvatska setká s pohostinností a se snahou vyhovět všem jeho přáním. Vysoké ceny
v obchodech a v ubytovacích zařízeních jsou spíše odrazem celkového stavu ekonomiky země a přímo nesouvisejí s ochotou hostitelů. Zvláště v méně navštěvovaných částech země je možné  spolehnout se na pomoc místních obyvatel v případě nesnází či nehody. Obyvatelé těchto oblastí jsou většinou poměrně chudí, neboť jim chybí jinde obvyklé příjmy z turistického ruchu, a převládá u nich tradiční způsob života, jehož součástí je pochopitelně i tradiční a místy konzervativní žebříček hodnot.
            Ten, kdo má zájem o poznání tradiční lidové kultury, může tak učinit i v místech se silným turistickým ruchem. Na celém chorvatském pobřeží každoročně probíhá velké množství kulturních událostí, zejména hudebních a tanečních festivalů, karnevalů, koncertů, divadelních představení apod., z nichž část obsahuje výrazné prvky tradiční kultury. Vedle nich se pochopitelně koná i řada kulturních událostí, které s tradicí místních obyvatel nemají mnoho společného, avšak jsou velmi oblíbeným doplňkem pobytu sezónních návštěvníků. Za všechny je nutno zmínit alespoň Istrijské kulturní léto, probíhající v průběhu sezóny, Letní festival v Dubrovníku, Hudební večery v katedrále sv.Donáta v Zadaru v červenci a srpnu, mezinárodní festival dětské hudby v červnu a červenci a Splitské léto, probíhající od 15. července do 15. srpna. Velkou událostí jsou rovněž Záhřebský letní festival, probíhající v červenci a srpnu a Mezinárodní lidový taneční festival v Záhřebu, probíhající od 22.-26. července, které určitě stojí za malou odbočku při cestě k moři či od něj.
            Za zmínku stojí rovněž organizované výlety s tradičními lidovými prvky, které nabízejí cestovní kanceláře ve všech větších letoviscích. Tak je možné jet na lodní výlet spojený s chytáním ryb či ochutnávkou místních vín, navštívit vesnickou zábavu a nebo se účastnit některé z okružních jízd po moři, které umožňují zhlédnout široké okolí z jiné, zajímavější perspektivy.
            Pokud se týká všedního života místních obyvatel, můžeme do něj trochu nahlédnout při návštěvě některého z trhů, což bývá vždy velký zážitek. Vládne zde rušná a čilá atmosféra, obchodníci vychvalují své zboží a snaží se zastavit kolemjdoucí a upoutat jejich pozornost. Lze zde koupit téměř vše, na co si lidská mysl vzpomene, a to zejména z oblasti potravin a místních specialit. Nalezneme zde  nepřeberné množství druhů  ovoce, luštěnin, zeleniny, oříšků, oliv, sýrů, vín, ryb, olejů apod. A jak už to k živému trhu patří, o cenu lze občas i smlouvat, zvláště u menších soukromích prodejců.
            Ti, kdo mají chuť a možnost zasáhnout do přípravy svého jídelníčku, by si neměli nechat ujít možnost nakoupit levně čerstvé ryby přímo od  rybářů, snad z každé vesnice brzy ráno vyplouvají rybáři, aby se za pár hodin vrátili s úlovkem, který pak prodávají na nábřeží čekajícím labužníkům.

           Nejvyšší dovolená rychlost v obcích je 50 km/hod.
                    mimo osady je 80 km/hod.
                    na rychlostních silnicích je 100 km/hod.
                    na dálnicích je 130 km/hod.
V Chorvatsku platí všeobecná povinnost použít za jízdy bezpečnostní pásy.
V Chorvatsku je možné mít při řízení vozidla maximálně 0,5 promile alkoholu.
Dopravní nehody: Pokud je někdo účastníkem dopravní nehody, má za povinnost oznámit ji policii. Telefonní číslo policie je 92.
Pomoc v nouzi na silnicích poskytuje nepřetržitá chorvatská silniční služba HAK. Je k dosažení na telefonním čísle 987.

           Trasu Vaší cesty bude zpravidla limitovat místo, odkud vyjíždíte a její cíl. Hraniční přechody České republiky s Rakouskem, kudy pojedete nejpravděpodobněji jsou: Přední Výtoň, Studánky, Dolní Dvořiště, Halámky, Nová Bystřice, Slavonice, Vratěnín, Hnanice, Hatě, Hevlín, Mikulov, Valtice, Poštorná.
Po příjezdu do Rakouska budete nejspíš volit tu cestu, která je nejkratší a nejrychlejší. Pokud pojedete na Istrii, máte na vybranou dvě trasy:
1. Vídeň (Linz) - Graz - Maribor - Lubljana - Postojna - Koper - Umag - Novigrad - Poreč - Vrsar - Rovinj - Pula - Medulin.
2. 2. Vídeň (Linz) - Graz - Klagenfurt - Lubljana,
kde navážete na trasu prvou. Druhá z tras je sice delší, ale může být rychlejší, protože vede téměř celá po dálnici. Na prvé trase můžete na úseku mezi obcí Vransko a Lubljanou, kde není dokončena dálnice a který měří přibližně 48 km, můžete zejména v dopravní špičce u Lubljany přijít o drahocenné desítky minut.
Ti, kteří budou cestovat na jižní část Istrie (trasa 1) nebo na úsek pobřeží od Rijeky dále na jih (trasa 2) odbočí na slovinské dálnici u města
          - 1. Opatija-Lovran-Moščenička Draga-Brestova-Rabac-Labin
Postojna ve směru Illirska Bistrica-Matulji -
          - 2. Rijeka-Kraljevica-Crikvenica-Novi Vinodolski-Senj-Jablanac
Ad 1. Na trase Opatija - Labin se u obce Brestova se nachází přístav, z něhož je zajištěna trajektová přeprava na ostrov Cres a odtud dále na ostrov Mali Lošinj.
Ad 2. Na trase Rijeka - Jablanac se v obci Kraljevica nachází odbočka ve směru na ostrov Krk. V obci Jablanac je přístav spojující pevninu s ostrovem přístavem Mišnjak na ostrově Rab.
Pokud bude cílem Vaší cesty Dalmacie, to znamená pobřeží mezi městem Starigrad a nejjižnějšími místy Chorvatska, budete volit nejspíš cesty ve směru ze slovinského Mariboru ve směru na hraniční přechod Macejl mezi Slovinskem a Chorvatskem a dále ve směru Zagreb, Karlovac, Slunj, Plitvička jezera, Gračac. V tomto místě se silnice dělí na směr Zadar pro všechny, kteří pojedou od města Starigrad severně ve směru na Rijeku nebo do severní Dalmacie (Novigrad, Zadar, Biograd). Cestující do města Šibenik mohou z křižovatky v obci Gračac pokračovat ještě 60 km ve směru na Split a ve městě Knin odbočí na města Drniš a Šibenik.
Na Split pojedete z Kninu kolem jezera Peručko do města Sinj a Brnadze. Cestující do Sliptu odtud mají pouhých 29 km. Těm, kteří cestují jižněji od Splitu na úsek, který se nazývá Makarská riviéra, můžeme doporučit pokračování z Brnadze doleva ve směru na Trilj a v obci Cista Provo odbočíte vpravo na obce Gorni a Dolni Brela. Tato silnice není zdaleka tak frekventovaná, jako ve směru na Split. Navíc tím ušetříte své nervy i několik kilometrů.
Pozor na nebezpečí: ve výše zmíněném úseku silnice mezi hraničním přechodem Macejl a městem Gračac je dopravně velice nebezpečný úsek od města Karlovac přes Slunj a odtud zejména po Plitvička jezera. V letních měsících zde dochází k mnoha velice těžkým dopravním nehodám. Nesnažte se zde za žádnou cenu riskovat předjíždění v nekonečných kolonách.
Rovněž na tak zvané Jadranské magistrále, to je silnice podél pobřeží, věnujte řízení v sezóně značnou pozornost. Je zde velice silný provoz, který vrcholí vždy koncem týdne při výměnách turistů.
Pozor, velmi časté měření rychlosti radarem a ne právě příjemné pokuty.
Přejeme Vám šťastnou cestu.

           Jadranské pobřeží svojí krásou a tepelnou pohodou láká ke stanování ve volné přírodě nebo přespávání mimo běžná ubytovací zařízení. To je v rozporu s chorvatskými zákony. Důsledkem jejich porušení může být i soudní řízení s následným peněžitým trestem, případně trestem odnětí svobody.Přísně je postihován dovoz, tranzit a užívání omamných jedů nebo psychotropních látek. Takové jednání je posuzováno podle chorvatských zákonů jako závažný trestný čin, v jehož důsledku můžete být potrestáni vysokým trestem odnětí svobody.

           Na určených dálnicích Slovinska a Chorvatska jsou vybírány dálniční poplatky. Je dobré znát jejich výši a mít připravené drobné peníze, aby nedocházelo ke zdržením. Dálniční poplatek můžete zaplatit i ve valutách, ale trvá to déle.U poplatků za dálnice, mosty a tunely dochází občas ke změnám. Proto je dobré při vjezdu na dálnici sledovat u mýt, kde přebíráte kupony, cenu dálničního poplatku do místa, kam cestujete.

           Pokud se rozhodnete vzít na dovolenou svého psa nebo jiné domácí zvíře, informujte se nejprve, ve kterých zařízeních Vás s ním budou akceptovat. Ne ve všech hotelích a apartmánech je to možné. Pokud již budete mít vybráno, musí mít Vaše zvířátko Mezinárodní očkovací průkaz, který není starší než jeden rok a ne mladší, než jeden měsíc. Mimo toho musíte v období 1 - 5 dnů před výjezdem se zvířátkem na veterinární vyšetření, že je v pořádku. Musíte mít potvrzení Státní nebo Městské veterinární správy opatřené kulatým úředním razítkem. Tato opatření platí pro všechny státy, kterými budete do Chorvatska cestovat, to znamená pro Maďarsko, Rakousko, Slovinsko i pro Chorvatsko samotné. V případě nejasností se informujte u svého veterináře.

Policie 92
Dopravní policie 987
Hasiči 93
Záchranka 94
Havarijní služba a informace pro motoristy 987

Zastupitelský úřad České republiky:
10 000 Zágreb, Savska cesta 41/X, Tel.: 01 61 77 246, Fax: 01 61 76 630
Zastupitelský úřad Slovenské republiky:
10 000 Zagreb, Prilaz Gjure Deželiča 10, Tel: 01 48 48 941, Fax: 01 48 48 942

           Turisté, kteří cestují na některý z chorvatských ostrovů, bude zajímat lodní a trajektová doprava. Největším chorvatským námořním přepravcem je JADROLINIJA. Zajišťuje nejenom mezinárodní lodní dopravu, ale i vnitrostátní ve směru od Dubrovníku do Rijeky a nazpět, při čemž jsou zastávky ve všech větších jadranských přístavech a na velkých ostrovech. Lodě, které tuto dopravu zajišťují, jsou schopny přepravovat i automobily a autobusy.
JADROLINIA zajišťuje rovněž trajektovou přepravu z jednotlivých pevninských přístavů na ostrovy, případně poloostrov Pelješac. Tato doprava je kyvadlová a zajišťuje dopravu osob, automobilů, autobusů i nákladních vozidel. V období vrcholné sezóny a zejména v období sobot a nedělí je vhodné přijet do přístavu, z něhož chcete cestovat, s předstihem. Jinak se Vám může stát, že se na trajekt nedostanete.
Dalším přepravcem je MEDITERANSKA PLOVITBA, která rovněž zajišťuje trajektovou přepravu obdobnou té, kterou provozují JADROLINIE.

Jízdní řády JADROLINIJA

Chorvatsko:
SUPER 98             7,40 Kuna
EUROSUPER 98    7,26 Kuna
EUROSUPER 95    6,83 Kuna
DIESEL                 5,40 Kuna